Indy a koně (aneb když se berňáček potká s obrem)

Indy byl několikrát na Bykáni ve stáji Rozárka. Trochu jsme se báli, jak zvládne kontakt s koníky. Naštěstí v Rozárce mají koně klidné a tak dopředu mohu říct, že to dopadlo dobře.

Indoušek nejspíše považoval koníky za prostě přerostlé pejsky, kterým je potřeba očuchat pořádně ta místečka pod ocasem. Koníčkové mu ale ustěrřili pár ocasních ran do nosánku a tak se této činnosti postupně přestával tolik věnovat.

Za to objevil jinou - pronánět koně. Jenže si nějak špatně spočítal, že on je sám a koňů hodně. Jeho sebevědomí narušilo to, že se proti němu koně spojily a nahnali ho chudáka do křoví za ohradou. A tak Indoušek objevil, že za ohradou je v bezpečí (ale asi si to nějak moc neuvědomil, pár toho nezneužíval). I když v křoví si potupně chvilku počkal :-D.

Od té doby si ale dával přeci jen větší pozor při občasném škádlení koníků.

Nakonec ale objevil, že koňský bobky jsou vlastně mňamka a tak jich sežral co to šlo. A druhý den kadil koňský bobky. A taky smrděl jako kůň. To se ale dalo snést...